Srpnový den je zalit kvanty fotonů
Která tlačí na zpocené zátylky
Když zběsile dokončují svůj pád
Z ledově modré oblohy
Přisávají se ke kůži zmámených zad
A sají z ní další pot
Sají hladově jako slepí žraloci
A vyschlé tělo pohodí na konci dne
Aby se přes noc vzpamatovalo
A ráno jim zas mohlo nastavit
Svůj zpocený zátylek.
