Chodil okolo a rozdával věci, které byly stvořeny, i jiné. Bral do rukou všechna jména, která si už nepamatoval. Jen kapsy do ruky vzít nedokázal.
S míčkem v ruce se vznáší nad postřelenou laní v kavárně. Ulehá na stůl a snaží se opít hodinkami. Minuty jeho hrdlem protékají napřeskáčku. Platí svým smíchem. A ušima. Židle přicházejí a odcházejí. Nikomu není dáno.
O vzduchu se nedá říct nic špatného. Býval to dobrý přítel. A jeho vůně záležela jen na ostatních. Ale nikdo mu to neuvěřil. Mřížím také nikdo neuvěří. Ani když po nich teče rosa. Ta rosa, která pálí a neví, odkud přišla.
