V prvé řadě tu máme trochu problém s pohlavím. Sice to tak původně asi zamýšleno nebylo, ale po 300 letech je sémantický výsledek velmi santiniovský. TEN poutní kostel Zvěstování Panny Marie a TO cisterciácké proboštství je TA Mariánská Týnice a je v TÉ vesnici TEN Mariánský Týnec.
Tentokrát není nutné obžalovávat stát a vůbec nikoho. Snad kromě samotného Mistra a "jeho" opata Evžena Tyttla, kteří vertikálu výjimečně nevyvážili horizontálou a ještě k tomu oba moc brzo umřeli. Okolo řeckého kříže nedaleko Kralovic se čas vlekl příliš pomalu na to, aby unikl erbu Fortunáta Hartmana, klasicismu, a nakonec výnosům Majitele pravdy.
A co B.ží světlo promlouvající z lucerny k vyprázdněnému kostelu? Nevím, protože je tu jedna svatba za druhou. Jen proto, aby do dvou let následoval rozvod.
Ale živý obraz, v němž vykazuje Anděl Strážce Jana Nepomuckého z nebe, opět potvrzuje, jak to s tím právníkem z Pomuku bylo (nebo spíš nebylo).
