středa 18. září 2013

Malé stopy Velkého Kropny - 9. Trvalé bydliště


Velký Kropna žije mimo právní realitu ČR, která je pod úrovní rozlišení jeho Kozuího kuropění, jak nazývá řád světa. Proto nemluví o bydlišti ani o místě trvalého pobytu, ale o trvalém bydlišti. Zuřivým řehotem pak odbývá námitky právních zpytáků. Kromě toho však žije, obklopen svými nejvěrnějšími HLAVSA, jako člověk, tedy pije, jí, spí a se rozmnožuje. Poutníkům požehná, zasměje se s nimi a obdaruje je ligaturami.


úterý 17. září 2013

Malé stopy Velkého Kropny - 8. Leninovo křoví


V tomto křoví na Leninově (dnes Palackého) náměstí se v těch dávných dobách před odchodem z rodného domu Velký Kropna občas přesvědčoval, že "i jiná známost je stejně jenom známost" a vlastně i že "přesvědčovat se je stejná marnost jako dělat to, co by neměl" (HLAVSA GEGE: "Kapitoly svědectví o myšlenkách a pravdách VELKÉHO KROPNY čili KROPNA To vyslovil za nás pročež HUJÁ KROPNA", kapitola 3 Prvé lístky, odstavec 8 a 9), ale popravdě řečeno ho to často i bavilo, i když se většinou přesvědčil, že křoví je křoví a postel je postel. Důkazem jeho vysoce duchovní podstaty budiž též fakt, že při tom přesvědčování se nikdy nechytil kapavku (narozdíl od HLAVSA Brabce).

pondělí 16. září 2013

Malé stopy Velkého Kropny - 7. Kanál


Kanál nalézající se ve dvou třetinách trasy mezi restaurací Pošta a rodným domem Velkého Kropny je památný zejména tím, že do něj 24. května 1992 spadly prorokovi jeho klíče, když se (již před půlnocí!) vracel z hospody. Stalo se to tak, že vyklouzly z kapsy Velkého Kropny ve chvíli, kdy se snažil rozepnout si kalhoty, aby mohl vykonat malou potřebu (na tom nelze shledat nic nedůstojného - sedm piv a malej rum je sedm piv a malej rum, a ani Velký Kropna nemá tak velký močový měchýř, aby se s tím popral najednou). Samotného Kropnu tato událost nijak nepobouřila, protože je plný odpuštění, ale zato doma, to bylo zase kraválu. O dobrotivé povaze Velkého Kropny svědčí pak to, že když se v poledne vzbudil, na celý ten kravál už si nepamatoval.

sobota 14. září 2013

Malé stopy Velkého Kropny - 6. Pošta



Restaurace Pošta je nejdůležitějším svatostánkem Velkého Kropny. Otvírat Kozuovi (a fernetu) se zde a v dalších chrámech začal v době svých středoškolských studií. Kromě nedlouhého intermezza, kdy byla Pošta obsazena skinheady, byla hlavním místem kontaktu Velkého Kropny s Kozuem. I dnes zde můžete Velkého Kropnu potkat a pozdravit jej zvoláním "Hujá Kropna" a symbolickým gestem.

pátek 13. září 2013

Malé stopy Velkého Kropny - 5. Kropnovy koule


Tento artefakt pochází z doby, kdy mladý Velký Kropna studoval na Střední průmyslové škole sklářské. V rámci praktické výuky vytvořil z neexistujícícho skla řadu existujících předmětů. Tyto vlastními ústy vyfouknuté ozdobné koule věnoval svým rodičům ke zkrášlení jejich zahrádky. Byl to vskutku příkladný syn již v době před svým historickým osvícením.

čtvrtek 12. září 2013

Malé stopy Velkého Kropny - 4. SPŠS


V tehdejší Střední průmyslové škole sklářské se Kropna samozřejmě především učil (rozuměj: snažil se výuce vyhnout ze všech sil). Kromě toho však v letech obětovaných tomuto vzdělávacímu ústavu zažil politický převrat, začal hrát v kapele Zeyko Küchen a stal se Velkým Kropnou. K jeho duchovnímu prozření mohla přispět jedna mentální kolize, kterou způsobila právě tato střední škola. Rezistence vůči snahám pedagogů totiž v Kropnovi (tehdy tedy ještě Liborovi) vedla k pochopení Pravdy, že sklo neexistuje. Následně však byl nucen s tímto neexistujícím sklem pracovat - tavit jej, foukat, řezat, brousit a malovat. Ba ještě hůř - denně byl nucen překonávat strach, že pivo, které zvedal k ústům, neexistující půllitr neudrží a ono se mu vyleje do klína. Je evidentní, že právě tento gnostický paradox musel hrát významnou roli v duchovním zrání citlivého a Kozuovi otevřeného chlapce, jakým Libor byl. Podle důvěryhodných zdrojů z okruhu Hlavsa blízkých Kropnovi si někdy v té době Libor také poprvé zašukal.

úterý 10. září 2013

Malé stopy Velkého Kropny - 3. Kropnova klíčenka


Klíčenka, v níž nosil malý Velký Kropna na krku klíč od rodného domu byla získána z archivu předmětů zabavených učitelem fysiky na ZŠ U Lesa Jaroslavem Kobrem. Legenda praví, že ji fysikář Kropnovi, tehdy ještě Liborovi, zabavil proto, že Libor při pokusu s nakloněnou rovinou nevěnoval pozornost působení gravitační síly, ale sňal klíčenku z klíče, nasadil si ji na nos a otáčel se na své spolužáky, takže i oni ztratili zájem o účinky nakloněné roviny. Domníváme se, že již v této příhodě lze nalézt základy budoucí šaškovské komponenty víry Hujá Kropna.