Vítr burácí, blíží se pustá noc,
ze dne už nezbývá zrovna moc.
Bude noc, bude hluboká,
mlhy se valí z vysoka
a ticho, pusto v dědině,
vítr burácí jedině
Psi houfem ve vsi zavyli,
a vyli, vyli divnou věc:
žetě nablízku umrlec
A byla cesta výšinou,
temnou mezi stromy úžinou;
a kulich hlásal pověsti:
žetě nablízku neštěstí
Tu na planině široké
stavení stojí vysoké;
úzká a dlouhá okna jsou,
a věž se zvonkem nad střechou.
"Ach proboha, ten kostel snad?"
"To není kostel, to můj hrad!"
"Ten hřbitov - a těch křížů řad?"
"To nejsou kříže, to můj sad!
A na každičké mohyle
útržek z nové košile
A tvář umrlce zakleta
kohoutem ve štítě kostela
