pátek 27. ledna 2017

O Poděbradech, syfilidě a Kolumbově lži

Kde nezná Jiříka z Poděbrad je debil a ať jde do hajzlu!
Ale s Hynkem z Poděbrad je to už trochu složitější. A to hned z několika důvodů. Jednak protože to byl čtvrtý syn Jiříka z Poděbrad, ale na Wikipedii se píše, že třetí. Pak taky proto, že se vlastně nejmenoval Hynek, ale Jindřich jako jeho starší bratr. No a nakonec proto, že na rozdíl od táty nebyl král, tak kdo by ho znal. A král nebyl sice jednak proto, že byl až čtvrtý syn, ale hlavně proto, že už během života Jiříka čeští stavové Jiříkovi řekli, že jemu sice tu korunu dali, ale jeho synům teda ne. Nevím sice, jestli to bylo tím, že se nikdo z jeho synů nenarodil v "královském purpuru", nebo spíš tím, že prostě to měl jako "král dvojího lidu" s těmi svými stavy už od začátku těžké, ale konečným důsledkem bylo, že po smrti krále Jiříka ten spolek pletichářů dal korunu radši Polákovi než některému z Jiříkových synů. Ale Jiřík měl s Jagelloncem férovou dohodu a tak jeho synové aspoň zůstali mezi elitou společnosti. Takovej Hynek kupříkladu byl diplomat. Ale nejen to, taky spisovatel a překladatel. Pro finále tohoto textu je důležité zejména to, že přeložil Dekameron (nebo aspoň jeho části). A i ve své vlastní tvorbě se jím inspiroval. A v životě. A tak umřel na syfilis, jako první historicky známá česká osobnost. Píšou to všude.

Syfilis zná každý, i když ne každý ji měl. Teda dnes. Od 16. století až do doby antibiotik ji měl každý, kdo za něco stál. A dnes každý ví, že za to může Kolumbus, protože objevil Ameriku. Respektive jeho námořníci, kteří ji přivezli do Evropy. O tom neexistuje pochybnost. Pochybnosti jsou jen o tom, jestli ti námořníci šukali s ovcema, lamama, Indiánkama nebo Indiánama. Dnešní mikrobiologové tvrdí, že s nikým, protože v Americe lokální treponemy údajně nebyly venericky přenosné a tuto schopnost získaly až po transportu do Evropy (neví se jak, asi Boží trest).

A teď pozor: Kolumbus se z Ameriky vrátil v roce 1493, ale Hynek z Poděbrad zemřel už v roce 1492. Takže nutně muselo být něco jinak.

První možnost:
Ostatky Hynka z Poděbrad byly uloženy do hrobky dominikánského kláštera (jinde se zase píše, že františkánského, ale to sem teď nepatří) kdesi v Kladsku. Po nějaké době se ale klášter přestavoval a hrobka byla zrušena. Nikde není zmínky o tom, že by byla provedena pitva nebo že by byly ostatky uschovány někde jinde a později byly podrobeny vědecké expertíze. Zdá se tedy, že zprávy o Hynkově syfilidě se zakládají pouze na údajích kronikářů, tedy profesionálních fabulátorů, ne-li přímo lhářů. První teorie je tedy nasnadě: Hynek z Poděbrad vůbec syfilis neměl. Tato teorie je natolik vysoce pravděpodobná, logická a tak okatě se nabízí, že ji nutně musíme odmítnout, protože "všechno je jinak" a "sovy nejsou čím se zdají být".

Druhá možnost:
Podle mikrobiologických studií už v "předkolumbovské éře" existovaly treponemy, které ale byly málo virulentní, nezpůsobovaly epidemie a nebyly venericky přenosné. Mohl tedy mít Hynek z Poděbrad takovou "nevenerickou treponematózu"? Upozorňuji, že Hynek napsal například toto:
"Ó má najmilejší, krásná paní,
já sem se zapálil v tvém milování,
že hořiem právě jako v peci!
Prosím tvé milosti, rač se svléci
a lehnúti ke mně sem!
Pustím tě pryč přede dnem,
a ještě dobře před svítaním,
žeť já ty všecky přeraním,
ktož by tvé pověsti strážce byli,
žeť nic neustřehú, byť se zpadati měli,
a že budem zatiem kratochvíl míti,
jakž jedno sami budem chtíti.
Tu tepruv milost srovnáme s milostí,
a naobjímáme se do sytosti,
a budem veselé spolu ploditi,
i všecko, což sluší k milosti, pósobiti.
Nevzal bych za to jmění všeho světa,
budu-li tě míti vedlé svého boka!
Protož svlec se a lehni, mé utěšenie,
chceš-li, ať neumru ohněm pravého milovánie!"
Z těchto veršů je snad jasné, že autor si s tou paní nechtěl jen povídat nebo jí políbit ručku. Myslím, že se vyjádřil celkem konkrétně o tom, co chce s jakým jejím orgánem provozovat. A dle soudobých pramenů tak i zhusta činil. Bylo by tedy urážkou jeho básnického génia obviňovat ho z "nevenerické treponematózy".

Třetí možnost:
Další teorie se zakládá na tezi velkého myslitele Arnolda Judase Rimmera: "Věřit v Boha je absurdní. Já věřím v mimozemšťany". Myšlenka, že Hynka z Poděbrad unesli mimozemšťané a nakazili ho syfilidou, na rozdíl od předchozích dvou v sobě skutečně obsahuje zrno možné reality, které konečně může uspokojit otevřenou mysl.

Čtvrtá možnost:
Kolumbus neobjevil Ameriku, ale Američani objevili Evropu. Teda Američani tak úplně ne, protože kartograf Martin Waldseemüller pojmenoval nový kontinent podle křestního jména Ameriga Vespucciho ve své mapě Universalis Cosmographia až v roce 1507, kdy už byl Hynek dávno po smrti. Indiáni to také být nemohli, protože Kolumba ještě nepotkali, takže nevěděli, že žijí v Indii. Tak tedy Inkové, Aztékové, Navahové, Mohawkové nebo kdo se přeplavili přes oceán do Evropy a přímo nebo nepřímo nakazili Hynka z Poděbrad. Slabina této teorie je v tom, že Thor Heyerdahl nikdy plavbu z jakékoli části amerického dvojkontinentu až na středoevropský břeh Labe úspěšně neabsolvoval. 

Pátá možnost:
Zbývá už tedy jen jediná možnost. Ameriku neobjevil Kolumbus, ale už pár let před ním Hynek z Poděbrad. Jasným důkazem je jeho syfilida. Otázkou samozřejmě je, proč spisovatel jeho formátu nezanechal z této cesty žádný písemný záznam, ne-li přímo cestopis. Nasnadě jsou dvě vysvětlení. Jednak už mohl být stářím, cestováním a nemocemi (syfilidou!) Mistr natolik znaven, že nebyl schopen se tohoto úkolu zhostit, jednak mohl být jeho spis zničen nepřáteli z řad katolíků nebo kališníků (Hynek tajně konvertoval k jednuškům). Ať tak či tak, úmrtí Hynka z Poděbrad je jasným důkazem o primátu Čechů v kontaktu s "americkou" civilizací. Na pamět skutečného objevitele tohoto kontinentu by tedy Amerika měla být přejmenována na "Velké Čechy" nebo alespoň "Velké Poděbrady".