pátek 11. srpna 2017

Znepokojivé následky preventivního dermatologického samovyšetření

Když jsem se před odchodem z práce převlékal, napadlo mě, že bych se mohl zkontrolovat, jestli nemám nějaké podezřelé névy, co už by mohly být melanom. Ne že bych to uměl poznat, ale napadlo mě to, tak co jsem měl dělat? Podíval jsem se na sebe a všechna znaménka mi připadala normální. A pak jsem si uvědomil, že mám záda. Teda já si často uvědomuju, že mám záda, protože mě často bolí, ale to je něco jinýho. Teď jsem si uvědomil, že se dají nejenom cítit, ale že se na ně dá i koukat. Koukat, jestli na nich není melanom. Ale jak se mám sám sobě koukat na záda? Buď bych musel hrozně rychle běžet, tak rychle, že bych se sám doběhnul, nebo bych musel se sebou a se zrcadlem udělat nějaký něco. Po delším rozmýšlení jsem zvolil druhou možnost, protože jsem se trochu unavil už ranním během, takže bych na doběhnutí sebe sama nemusel mít dost sil. Navíc se mi nechtělo venku pobíhat nahoře bez, a kdybych pobíhal tak rychle po svém kanclu v práci, asi bych brzo zakopl nebo něco rozbil. A tak jsem se jal zaujímat přehledné postavení svých zad před zrcadlem nad umyvadlem (mimochodem, v tom umyvadle dnes žádné mušky nebyly). Moc mi to nešlo. Asi proto, že se normálně do zrcadla dívám, jen když si holím vousy. No a ty vousy samozřejmě nemám na zádech, takže moc neznám tyhle věci, jak postavit sebe a nastavit zrcadlo, abych si viděl na záda.

Ale abych nezdržoval nepodstatnými podrobnostmi, tak prostě nakonec se mi to nějak povedlo, podívat se na svoje záda. Jak to dopadlo s névy, tím také zdržovat nebudu, protože to je nakonec vedlejší. Já totiž zjistil, že mám ve střední čáře v bederní oblasti na zádech ostrůvek chlupů. Možná ostrov, záleží na vkusu, rozhodně to ale není žádný malý ostrůvek. To je pěkné nadělení, v mém pokročilém věku se dozvědět takovou věc. Zajímalo by mě, jak to tam mám dlouho a proč. Jako kdybych byl nějakej majitel herny, co je samej zlatej řetěz a je chlupatej jak orangutan, nebo třeba dog faced boy z cirkusu, tak by na tom samozřejmě nic zvláštního nebylo, ale já jsem jinak jako holátko, a tady teď tůto… Nemohlo by to být rasového původu? Třeba jako je mongolská skvrna, tak já bych mohl mít třeba sumerské lumbální ochlupení, nebo tak něco. Nebo že bych byl mimozemšťan a měl to místo tykadel? Nebo že bych měl nakonec fakt vousy na zádech? Anebo blbnu a ve skutečnosti to mají i jiní chlapi? Snažím se vzpomenout si, jestli jsem někdy něco takového viděl, ale vůbec si nevybavuju, že bych někdy viděl nahou lumbální krajinu nějakého chlapa. No, teď to na koupaliště zjišťovat nepůjdu, to by nemuselo dobře dopadnout. Hlavně doufám, že to neznamená, že je pod tím spina bifida. Sahám si na lumbální páteř, jestli neucítím pod kůží míchu, ale samozřejmě to nemá smysl. Může při tom prý být inkontinence. Tak chvíli skáču na místě, abych zjistil, jestli se neucvrnknu. Moje máma se jednou počurala, když ještě jako vysokoškolačka finišovala na nějakých běžeckých lyžařských závodech. Nepamatuje si ani na jakých, ani jestli aspoň vyhrála. Mně se nikdy nic takového nestalo, já se jen jednou při finiši málem pozvracel. Ale to jsem neměl na nohách běžky a nebyl sníh. A pamatuji si, že jsem tehdy vyhrál. A taky mi to bylo houby platný. No, teď jsem se taky nepočural. Tak jsem se oblíknul a vyrazil domů.